Moniliová spála a hniloba
Kolem monilie panuje spousta polopravd a mýtů. Pojďme se tedy podívat, o co přesně se jedná.
Monilie napadá zejména třešně, višně, meruňky a broskvoně. V mnohem menší míře i jádroviny, ale u nich zpravidla napadá plody (hniloba), nikoliv letorosty a plodonoše (spála).
|
|
|
|
Napadený letorost třešně.
|
|
Jedná se o soubor několika druhů přičemž peckoviny jsou nejčastěji napadány houbou Monilinia laxa.
Moniliová spála, která představuje hlavní problém, protože dokáže zahubit celý strom, se projevuje náhlým zavadnutím a zhnědnutím květů, poté následuje zavadnutí, hnědnutí a odumření letorostu a plodonošů. Vypadá to tedy, jako by větve byly spálené a suché.
Důležité však je, že houba proniká do stromu skrze květy: na jaře se zejména z mumifikovaných plodů uvolňují konidie a větrem a hmyzem se dostávají do květů. A to zejména ve chvílích, kdy je vlhké a chladnější počasí, což letošní jaro bylo.
Během vegetační sezóny se pak konidie dostávají na plody, které jsou nějak poraněné (například hmyzem, praskáním či jinou chorobou).
V intenzivních sadech se běžně používají širokospektrální fungicidy, které eliminují i monilii. Pokud se však chceme vyhnout konvenčním postřikům, je třeba být důsledný v odstraňování (a likvidaci spálením či zakopáním pod zem) mumifikovaných plodů a napadených částí stromu. A to zejména před jarem. Během vegetace to má pouze minimální efekt. Zásadní problém však je, že takto pečliví nemůžete být v širokém okolí a monilie kolem vás bude vždy dostatek.
|
|
|
|
Takto mumifikované plody je potřeba důsledně odstraňovat.
|
|
Hlavní preventivní opatření spočívá tedy ve vysazování odolnějších odrůd, dostatečných výsadbových vzdálenostech a udržování vzdušných korun. Pokud pak chcete sázet citlivější odrůdy, vždy je umisťujte na co nejvzdušnější místa.
Z třešní jsou odolnější například Karešova, Burlat či Korida. Višně mají s monilií asi největší problém, protože žádné odolné odrůdy neexistují, pouze u odrůdy Vackova se uvádí nižší citlivost. U meruněk lze například doporučit odrůdy Harlay, Harcot, Leskora či Darina.
Další variantou boje s monilií jsou novější generace postřiků, se kterými sice nemám zkušenost, ale mohli by v některých případech předejít záhubě stromů. Jedná se například o přípravek Polyversa, což je také houba, která by měla parazitovat na jiných houbách. Osobní zkušenost s tím nemám, ale jeden z můj zákazník a známý si to pochvaluje. Máte-li s tím více zkušeností, budu rád za sdílení. Sám to plánuji příští rok také vyzkoušet.
|
|
Nové dotace nejen na výsadby stromů.
Do 30. září lze žádat o peníze na výsadbu extenzivních sadů, alejí, budování mezí, tůní a mokřadů.
|
|
|
Tentokrát netradiční tip:
od Mravenčí chůvy se mi pro vás podařilo získat přístup k placenému rozhovoru s Peterem Wohllenbenem,autorem knih Tajný život stromů a Citový život zvířat.
Přeju příjemné čtení. 😉
|
|
|
Další ovocnářský výběr ode mě očekávejte přibližně za 2 měsíce, kdy budou dozrávat letní jablka a hrušky.
Pokud už o příští newsletter nemáte zájem, nebo ho nestíháte číst, neváhejte se odhlásit z odběru těchto e-mailů.
Přeji pohodové léto s přiměřeným počtem bouřek.
S láskou k vám a ke stromům
|
|
|
|
|
